Partneři

  • Naši partneři
  • Naši partneři
Informační brožurka o 17 leté činnosti

Informační brožurka o 17 leté činnosti

V květnu 2013 vydala Společnost pro záchranu Babiččina údolí informační brožurku o 17 leté činnosti.

 

Stáhnout brožurku

 
Tornádo v Babiččině údolí?

Tornádo v Babiččině údolí?

 

Kdo v poslední době prošel v Babiččině údolí okolo Zlíčského jezu, nejspíš si u cesty všimnul zvláštního stromu, jehož větve jsou jakoby olámány od vichřice. Jedná se o torzo věkovitého dubu letního, jehož stáří lze odhadovat na přibližně 200 let. Tento dub letní byl napaden dřevokaznými houbami, jejichž mohutné plodnice jsou na kmeni dosud patrné. Polovina stromu byla suchá a hrozilo, že se brzy rozlomí celá koruna. Aby padající větve v tomto hodně navštěvovaném místě nikoho nezranily, bylo potřeba dub porazit, protože ho už nebylo možné zachránit obvyklým zdravotním nebo redukčním řezem.Torzo věkovitého dubu letního, jehož stáří lze odhadovat na přibližně 200 let

 

Po dohodě s vlastníkem stromu, Povodím Labe, s památkáři a s arboristy však bylo nakonec nalezeno jiné řešení. Strom byl tzv. přírodě blízkým řezem upraven na torzo. Speciální odbornou technikou byly napodobeny přirozené zlomy, kterými strom trpí za silného větru. Ze zkušeností vyplývá, že tento typ redukce větví působí z dlouhodobého hlediska více přirozeně, než rovně uříznutý pahýl. Z bezpečnostních důvodů však muselo dojít k jednorázovému radikálnímu zmenšení koruny a tak současný „čerstvý“ vzhled stromu je poněkud neobvyklý. Sousední velký dub byl ošetřen také, díky jeho lepšímu zdravotnímu stavu se ale podařilo zachovat původní přirozený vzhled.

 

K čemu je existence starých stromů postupně odumírajících stromů v krajině užitečná? Potřebují je někteří vzácní a chránění brouci, jejichž životní cyklus je vázán na osluněné odumřelé dřevo. Pro příklad uveďme ty nejznámější – páchník hnědý (Osmoderma barnabita), roháček (Aesalus scarabaeoides) nebo zlatohlávek (Liocola lugubris). Spolu s dalšími jsou vyobrazeni na informační tabulce umístěné u lavičky pod předmětným dubem. Torza stromů mají význam i pro další, méně známé druhy hmyzu a hub. V naší civilizované krajině takových stromů není mnoho. Bylo by dobré je zachovat alespoň v chráněných územích. Mezi velmi cenné biotopy patří i dva suché duby ležící kousek od Bažantnice, ty vyvrátila letní bouřka v roce 2006.

 

Do budoucna se nepočítá s tím, že řez „na torzo“ by měl být jakýmsi novým vzorem pro Babiččino údolí. V posledních šesti letech zde byly staré stromy po stovkách ošetřovány běžnými způsoby, které obvykle návštěvník nijak nepostřehl. Takto zvláštně upravený dub je jednou z výjimek. Mezi nimi bylo několik starých suchých třešní v sadu na Bílém kopci a proschlý javor klen na pravém břehu Úpy pod Vilémovým mostem. Ač uměle vzniklá torza krátce po zásahu nepůsobí esteticky, věříme, že v kontextu s množstvím ostatních starých krásných stromů snad tolik neurazí a možná v budoucnu svým způsobem přispějí k zajímavostem okolí Ratibořic, které ocení nejen vzácní brouci.

 

Ing. Petr Kuna

Správa CHKO Broumovsko

 
Dne 6.ledna 2011 nenávratně odešel pan Bedřich Mertlík

Až tady nebudu, zmizí jak sen,

Co jsem si ponechal pro sebe jen.

Až tady nebudu, žít bude dál v druhých,

co jsem jim v životě dal.


Dne 6.ledna 2011 nenávratně odešel pan Bedřich Mertlík,

zakládající a dlouholetý člen Společnosti pro záchranu Babiččina údolí

 

Jsou různá odcházení, různé návraty. Jeden z odchodů je však už bez návratu. Dne 6.ledna 2011 zemřel pan Bedřich Mertlík, zahradník z Ratibořic.

 

Ve středu 12. ledna 2011 jsme v maloskalickém kostele byli přítomni pohřební mši za pana Mertlíka. Předpokládá se, že člověk, který se dožil 86 let zanechá stopu po svém životě, a pan Mertlík tuto stopu zanechal velmi výraznou. Narodil se v Ratibořicích v rodině zahradníka a celý život prožil právě zde. Byl to život velmi plodný a smysluplný. Miloval své Ratibořice a konal ve svém bytí vše pro ně, což už není v současné době tak obvyklé.

 

Pan Bedřich Mertlík byl velmi zkušeným zahradníkem. Miloval svou práci, přírodu, své okolí, lidi v něm. Dovedl říci, co se mu jeví jako správné a co ne, dokázal za to bojovat.

 

V roce 1996 byl jeden ze zakládajících členů Společnosti pro záchranu Babiččina údolí.  Velmi potřebným, viditelným a slyšitelným členem. Do SPZBÚ přivedl i svého přítele se stejně čistým srdcem, pana Jaromíra Nehybu. Společně nás učili, co potřebují Ratibořice a okolní příroda. Byli její součástí, vnímali ji jako svou rodinu, tak ji i ochraňovali, hájili. Dovedli svým osobitým přístupem neurážet, přesto prosadit, co cítili, že je nejvhodnější. Pan Nehyba nás také již před  lety opustil.

 

Žezlo bojovníka za záchranu Ratibořic nesl však i dál pan Mertlík. Jeho moudrá slova, jeho břitké výtky, jeho pohled na různé situace bude chybět. Přesto si troufáme říci, že díky poznání Mertlíkovy ryzosti, otevřenosti a moudrosti  povedeme dění v naší společnosti dál v duchu myšlenek tohoto vzácného muže.

Pana Mertlíka jsme měli rádi, vážíme si ho a zůstává s námi, byť odešel.

 

Za předsednictvo SPZBÚ

Helena Skořepová  a Květa Ležovičová

 
Zimní pozvánka do Babiččina údolí

Nejkrásnější na světě nejsou věci, ale chvíle, okamžiky, vteřiny...
Autor: Karel Čapek


Zimní pozvánka do Babiččina údolí

Bílé sněhové království, ledové krystalky ve větvích stromů, poletující vločky, tichá tajuplná příroda, která ulehla ke spánku. Všude je mír a klid. Ratibořický zámek, mlýn, mandl, Staré bělidlo…, známé historické památky vsazené do zimní přírody nabývají svého opojného půvabu. V každém ročním období je Babiččino údolí kouzelné.

Navštivme jej pro ty nejkrásnější chvíle, okamžiky, vteřiny….


pf2011_zm


PF 2011

Dovolte mi, jménem předsednictva SPZBÚ, abych popřála do přicházejícího roku 2011 vše nejlepší členům občanského sdružení Společnosti pro záchranu Babiččina údolí. Novoroční blahopřání a poděkování za dlouholetou práci a podporu je určeno i všem ostatním lidem dobré vůle, kteří přispívali fyzickou i duševní pomocí při činnosti  prospěšné Babiččinu údolí.

Děkujeme za zájem, nápady a hlavně za váš čas, který jste Babiččině údolí věnovali. Je povzbuzující, že i v dnešní materiální době stále žijí lidé, kteří nezištně pomáhají. Věřme, že se budou i nadále rodit lidé, kteří pocítí lásku k rodné zemi, k rodnému kraji,  k místu kde jsme doma a budou vděčni za to, že se mají kam vracet.

 

Ze srdce Vám přejeme úspěšný a šťastný nový rok 2011. Prožijte ho ve zdraví, ať se daří po čem vaše srdce touží. Ať potkáváte co nejvíce srdečných a čestných lidí a se svými blízkými zažíváte krásné chvíle, okamžiky, vteřiny….

 

Květa Ležovičová

jednatelka SPZBÚ
 
Slavnost stromů 2010

Víkend v České Skalici se nesl ve znamení Slavnosti stromů

 

Tisková zpráva

18.10.2010

Tento víkend proběhl v České Skalici již osmý ročník osvětové akce Slavnost stromů, kterou pořádali dva dlouholetí  partneři – Centrum rozvoje Česká Skalice a Společnost pro záchranu Babiččina údolí. ,,Aktivitou jsme se připojili k celosvětovému Dni stromů a připomenuli si jejich význam pro život a nezastupitelné místo v krajině, “ podotýká Helena Hamanová z Centra rozvoje Česká Skalice.slvnost_stromu2010_m

Letos se sázelo opravdu hojně, celkem bylo vysazeno dvacet stromů. V pátek proběhla výsadba v Ratibořicích. Ovocný sad na Bílém kopci byl doplněn o 9 nových stromků a zámecký park zkrášlen o  osm nových  pestrobarevných rododendronů.

V sobotu ve 14:00 hodin byla Slavnost stromů v České Skalici zahájena na Husově náměstí, odkud se více jak dvacetičlenná skupina lidí vydala na procházku městem. Jednotlivé zastávky na trase byly věnovány památným stromům a stromům vysazeným v minulých ročnících. O jednotlivých dřevinách i dalších

zajímavostech přírody poutavě vyprávěl Ing. Jan Fetter, odborník  na údržbu a zakládání zeleně, člen Společnosti pro záchranu Babiččina údolí.

slavnost_stromu2010_2_mPrvní zastavení proběhlo u skautské klubovny, kde byla připomenuta výsadba jeřábu černého z roku 2005. U maloskalického kostela jsme se podívali jak se daří lípě srdčité, vysazené v témže roce a kousek opodál, u muzejního areálu jsme obdivovali jeřáby červené. Prošli jsme také kolem mateřských škol a podívali se na habr obecný,  jeřáb červený, jež zde  byly vysazeny v roce 2007. Poslední zastávka byla u Husitského kostela. Vysazená hrušeň z roku 2006 se bohužel neujala, ale výhled z tohoto místa stál za to.

Poté již následovala první sobotní výsadba, která proběhla u Domova důchodců na Třešňovce. V doprovodném programu vystoupil sboreček „Viktorky“ ze Základní školy v České Skalici, pod vedením paní učitelky Vlčkové. Volba stromu odpovídala tradici tohoto místa,  vysadili jsme ranní třešeň. V zápětí se u místní Sokolovny vysadil jeřáb oskeruše, původní ovocný strom, který v současné době zažívá renesanci. Strom dostala darem Společnost Boženy Němcové od svých přátel z Moravy. slavnost_stromu2010_3_mPoslední sobotní sázení proběhlo ve Vile Čerych. V ovocném sadu byla vysazena nová třešeň. Slavnost stromů byla zakončena příjemným posezením a rozpravou u sklenky svařeného vína.

Děkujeme všem, kteří nám v letošním roce s přípravou slavnosti pomohli a k svátku stromů se aktivně připojili. Kdo jste to nestihl, můžete se přidat i dodatečně. Nové stromy lze sázet zhruba do konce listopadu, než půda zamrzne.

Strom provází člověka od nepaměti, je z něho vyrobena kolébka, do které je jako dítě ukládán, stůl, u kterého zasedá celá rodina, lože, do kterého večer uléhá a v neposlední řadě rakev, ve které končí své pozemské putování …..

 

Slavnost stromů byla podpořena grantem Města Česká Skalice, aktivita probíhá v rámci projektu Kapka 21, financována Státním fondem životního prostředí.

 

 

Za Centrum rozvoje Česká Skalice

Helena Hamanová

 
<< Začátek < Předchozí 1 2 Další > Konec >>

JPAGE_CURRENT_OF_TOTAL